Do válcových otvorů podstavců jednotlivých monolitů byly pak ve válcových kovových pouzdrech uloženy pamětní dokumenty - různé listiny, tehdejší noviny a mince.
Vzhledem k tomu, že trojmezní bod Beskydy se nachází v korytě potoka, není určena jeho nadmořská výška. Jsou ale určeny nadmořské výšky jednotlivých horních hran podstavců monolitů: český má nadmořskou výšku 555,04 m, polský 556,17 m a slovenský 557,61 m.

V rámci zpřístupnění Trojmezí byly v červenci 2007 břehy strže na polsko-slovenské hranici spojeny 18 m dlouhým mostem pro pěší a prohlubeň na česko-polské hranici taktéž dřevěným můstkem asi 5 m dlouhým.

Práce, které začaly na jaře zahrnovaly také přestavbu cesty z Hrčavy k Trojmezí, stejně jako i vybudování asfaltové cesty z polské části obce Javořinka – Třicatek, taktéž k Trojmezí. Na polské straně bylo od asfaltové příjezdové cesty od Javořinky vybudováno k Trojmezí stupňovité terasovité betonové a dřevěné schodiště až k mostu pro pěší s celkem 106 schody a 26 podestami. Po dřevěném schodišti s 24 schody a po povalovém dřevěném chodníku se lze dostat na slovenskou stranu Trojmezí k slovenskému monolitu a ke krytým odpočívkám.  

Pozoruhodné bylo, že při stavbě lávky se poprvé označil trojmezní bod jako hmatatelná skutečnost v podobě asi 40 cm vysokého trojbokého jehlanu se skoseným vrškem zabetonovaného v korytě potoka. Je dobře vidět z lávky ze strany po toku potoka. Je otázka, jak dlouho vydrží, protože případná velká voda při deštích, tání sněhu nebo jiné okolnosti mohou onen hmatatelný bod povalit, odplavit a podobně. Není známo, zda za tímto minijehlanem stojí oficiální akt rozhraničovací komise, nebo jen iniciativa projektanta úprav Trojmezí.

Žulové monolity dopravil do prostranství trojmezí vrtulník a tyto pak byly vztyčeny 22. 6. 1995 . Vrchní část monolitu váží asi 560 kg, spodní část 370 kg.

V roce 1994 byl podobným způsobem označen trojmezní bod v nadmořské výšce 1322 m n.m. (1,5 km od vrcholu hory Plechý) na Šumavě, kde se stýkají hranice České republiky, Rakouska a Německa. Tam byl ale osazen jen jeden trojboký žulový monolit.

To, že k vymezení jediného trojmezního bodu bylo třeba tří obelisků, je určitě pozoruhodnost hodná shlédnutí.

Dva ze tří trojmezních obelisku (český a polský) jsou ve vzdušné vzdálenosti asi 1150 m viditelné i z prostoru kousek za starou dřevěnou hospodou u Sikory, ale pouze pro lidi s ostřížím zrakem, ostatní by měli použít dalekohled, pokud trojmezí nehodlají navštívit osobně.

Turisté při návštěvě Trojmezí si dnes mohou pohodlně prohlédnout všechny tři trojmezní monolity.

K Trojmezí se nejjednodušeji dostanete, když půjdete po cestě kolem posledního domu osady Za Vrščkem (č. 60, ten necháte po levé straně) až k polské hranici (od domu je to asi 140 m). Když ji překročíte, hned vpravo máte na polské straně pohodlné schodiště, po kterém se dostanete až k dřevenému mostu pro pěší. Před ním vlevo máte polský trojmezní monolit. Odbočením po lávce vpravo před mostem pro pěší se dostanete k českému trojmeznímu monolitu. Přejitím přes most pro pěší se dostanete do slovenského prostoru Trojmezí a k slovenskému trojmeznímu monolitu.

Mnozí návštěvníci Trojmezí tak mohou dnes pohodlně navštívit všechny tři trojmezní státy a připravit si nevšední zážitek. Polsko můstkem z České republiky přes terénní prohlubeň, Slovenskou republiku pak mostem pro pěší.

Ale až do postavení mostu pro pěší návštěva všech tří trojmezních monolitů nebyla jednoduchá. To se šlo kolem českého trojmezního monolitu tak, že se nechal po levé straně, bylo nutno překonat strž potoka, obejít slovenský monolit tak, že jste si jej nechali opět po levé straně, načež jste opět překonali strž potoka a stejným způsobem (polský monolit jste obešli tak, že jste jej opět měli po levé ruce) jste se vrátili zpět na českou stranu kolem českého monolitu, který jste nechali opět po levé ruce. Museli jste tak ujít něco kolem nesnadnou cestou kolem 200 metrů s nepříjemným převýšením. Někteří sportumilovní turisté takto obíhali monolity i na čas ! Ale pocit návštěvy České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky za několik minut jim jistě stal za to !

Pokud ale se chcete podívat na skutečný trojmezní bod v korytě potoka a prohlédnout si malý "monolitek", nezbývá vám než sestoupit do strže. Když vám ale stačí podívat se jen na skutečný trojmezní monolitek, potom se na něj podívejte jen z mostu pro pěší ze strany po toku potoka.

Trojmezní bod je zároveň nejjižnějším bodem česko-polské hranice.